Komteska

Jitrocel kopinatý

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Latinské druhové jméno je odvozeno od latinského slova planta, které znamená chodidlo, a patrně souvisí s užíváním listů jako obkladu na odřené nohy.

Čeleď
Plantaginaceae - jitrocelovité

Rod
Rod Plantago zahrnuje přibližně 250 až 300 druhů, které rostou takřka po celém světě, jen výjimečně však v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech.

Popis
Vytrvalá trsnatá bylina zpravidla s několika přízemními růžicemi. Listy přízemní růžice vystoupavé až vzpřímené, čepel úzce kopinatá, celokrajná až oddáleně mělce zubatá, olysalá až hustě chlupatá, s 5 až 7 souběžnými žilkami, na vrcholu špičatá, na bázi zúžená v řapík. Stvoly přímé až obloukovité, výrazně žlábkaté, bělavě chlupaté, v počtu 3 až 15 na jedné rostlině. Klasy husté, válcovité až kulovité, po odkvětu se prodlužující. Květy oboupohlavné, hnědavé se 4 dlouhými bílými tyčinkami a žlutým prašníkem. Kvete v V až X.

Stanoviště
Louky, meze, pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště, písčiny, parky, zahrady, pole. Preferuje půdy vlhčí, hlubší, hlinité až hlinitopísčité, zásadité až neutrální, vyskytuje se však i na stanovištích písčitých, štěrkovitých a kamenitých.

Rozšíření
V ČR hojný od nížin až po vrcholy hor, celkově roste v Evropě včetně Islandu, na východě až po středoasijské republiky, západní Himaláj, dále v Malé Asii, Sýrii, Iráku, Íránu, Pákistánu, v Africe na Kanárských ostrovech, Azorech, Madeiře a v severních oblastech Afriky. Zavlečen do mnoha dalších částí světa včetně Ameriky.

Léčitelství
Drogou je list (Folium plantaginis), který se sbírá od června do srpna. Suší se rychle v tenkých vrstvách (do 5 cm) na slunci nebo při umělé teplotě do 50 °C nebo je možno provést předsušení na slunci a dosušení ve stínu. Jitrocelový list je velmi náročný na správné sušení, pomačkané, vlhké nebo zapařené listy černají a jako droga jsou pak bezcenné (při černání dochází k rozkladu přítomného aukubinu - viz. dále). Jitrocel vůbec patří mezi nejchoulostivější drogy: Při manipulaci nebo nevhodném skladování se snadno drobí (nutno proto sušit bez obracení), vlhne, plesniví a černá.
Droga obsahuje slizové látky, glykosid aukubin (asi 2% - aukubin má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu), enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy.
Jitrocel patří mezi nejznámější léčivé rostliny, používali jej již antičtí lékaři. Užívá se jako hojivý prostředek, dále uvolňuje hleny a upravuje stolici. J.A.Zentrich doporučuje při zánětlivých procesech v žaludku a střevech nebo při ulcerózní kolitidě či při peptickém vředu užívat 3x denně 20 minut před jídlem jednu polévkovou lžíci čerstvé jitrocelové šťávy. Nálevem lze příznivě ovlivnit bronchitidu nebo tuberkulózu a stejně tak jej lze použít i při zánětech očí. Na hojení ran se osvědčilo použití čerstvých rozmačkaných listů, kdy se má zprvu použít jitrocele většího a teprve po částečném zhojení jitrocele kopinatého, který rány "zaceluje". Je výborným krev čistícím prostředkem a tlumí silnou menstruaci a bílý výtok. Žvýkaná semena jitrocele snižují hladinu cukru v krvi, ze semen se také připravuje sliz, který se užívá jako projímadlo.
Nálev se připravuje z 1 polévkové lžíce drogy vařené 10 minut ve 250 ml vody. Užívá se 2x až 3x denně. Jitrocelová mast (připravená nejlépe z jitrocele většího) hojí vředy, naběhlé žíly, záněty, popáleniny apod. Obklady z jitrocele většího hojí bércové vředy. Jitrocelový sirup je výborným preventivním prostředkem proti katarům horních cest dýchacích. Jitrocelová šťáva vkápnutá do uší zabraňuje bolestem uší, zvláště při pobytu na studeném vzduchu.
Většina informací převzata z knihy: J.A.Zentrich : Byliny v prevenci (nakl. Fontána 1991).

 
ZaWeB myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Děkuji za návštěvu a přijďte zase.

Free cursors for MySpace at www.totallyfreecursors.com!