Komteska

Pěstování rybízu

Pěstování rybízu

Jaký rybíz vybrat

Nejdříve si rozmyslíme, jakou barvu a chuť rybízu preferujeme. Červené rybízy zrají podle odrůdy od začátku června do konce srpna až září. Bílé rybízy jsou pozdnější, sklízejí se od poloviny července a mají ještě jednu výhodu – neozobávají je ptáci. Černý rybíz sbíráme zhruba od 10. července do poloviny srpna.

Jak rybíz pěstovat

Keře donesené na jaře nebo na podzim ze školky raději na den namočíme do vody a až potom vysadíme. Keře sázíme zhruba metr až metr a půl od sebe. Stačí jim běžná zemina ze zeleninového záhonu, kterou můžeme vylepšit kompostem. Sazenice bílého a červeného rybízu vysadíme o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce – tím položíme základ nového pevného keře. Výhony nad zemí zkrátíme na 10-20 cm. Černý rybíz sázíme jen o trochu hlouběji než rostl, má trochu jiný růst. Stejně ho ale seřízneme. Dbáme, abychom měli alespoň dva keře černého rybízu, každý od jiné odrůdy, ale vzájemně se opylující. Budou mít vyšší úrodu. Později z keřů vyřezáváme čtyřleté výhony a pro kvalitu sklizně necháme keř zahoustnout slabými pruty. Množení rybízů je snadné – množíme buď hřížením nebo srpnovými či zimními řízky.

Rose de Champagne je méně známá růžová odrůda rybízu. Původem je, jak už název napovídá, z Francie. Je to nejsladší pěstovaný rybíz, proto je vhodný i pro přímý konzum v čerstvém stavu, ale je z něj samozřejmě možné připravit i vína či šťávy. Pěstování růžového rybízu je stejné jako u červených či bílých odrůd.

Rybízové víno

Zpracovávat můžeme samostatně bílý, červený i černý rybíz. I z červeného rybízu bývá víno bílé nebo růžové. Na červené víno je dobré kombinovat červený a černý rybíz (80 a 20 %). Bude mít plnější chuť a vůni i pěknou barvu.

Oprané odrolené kuličky nasypeme zhruba do poloviny láhve, ve které se budou kvasit a dolijeme sirupem z vody a cukru (1 l vody + cca 300 g cukru svaříme, necháme vychladnout a přidáme kvasinky). Láhev či demižon by měl být plný asi ze 2/3, jinak při bouřlivém kvašení přetéká. Kvašení trvá 3-5 týdnů, podle teploty prostředí (optimum 15-20 °C). Konec je tehdy, když přes kvasnou zátku nebo rourku na demižonu už neprobublávají žádné bublinky a kuličky klesají ke dnu. Nádobu dolijeme až po okraj a asi za dva týdny opatrně stáčíme tak, aby se do láhví nedostal kal. Víno v láhvi ještě dokvašuje, zátky by proto měly propouštět kysličník při něm vznikající. Pokud se na dně usadí další kal, opatrně stočíme její obsah do láhve jiné a doplníme až po okraj stejným vínem z jiné láhve. Víno ukládáme tak, aby zátka byla namočená a teplota prostředí nepřesáhla 14 °C. Takové víno není nijak špičkové.

Oprané ovoce i s třapinami protáhneme odšťavovačem. Na 2,5 kg ovoce přidáme 2,5 l vody svařené s 0,9 kg cukru. Další postup je stejný jako v prvním případě. Víno je lepší, trochu trpčí - po třapinách, na dně zůstává kal z rybízové dřeně.

Oprané ovoce dobře rozmačkáme, necháme nadivoko kvasit 2-3 dny - denně je několikrát zamícháme. Na vrchu nádoby se tvoří klobouk ze slupek. Za dva, či tři dny šťáva slijeme přes plátno, pak už platí stejný postup jako u předchozích variant. Při tomto způsobu přípravy zůstává po vykvašení v láhvi (demižonu) nejméně kalu, víno je nejjemnější, nejvoňavější.

Džemy a marmelády

Rané rybízy můžeme přidávat do džemů k jahodám nebo třešním (jahody samy neželírují, nezralý rybíz jim dodá pektin a výraznou chuť. Pozdější odrůdy rybízu můžeme zpracovat na rosoly, džemy či marmelády. Plně dozrálý rybíz je skvělý pro přípravu šťávy samotný nebo ve směsích s malinami nebo letními jablky, skvělý je i v kombinaci s černým jeřábem.

Samostatnou kapitolou je černý rybíz díky své výrazné chuti a vysokému obsahu vitamínu C. Rosol či marmeláda z něj oživí chuť vánočního lineckého pečiva. Černý rybíz se také dobře suší a mrazí. Koláč se směsí borůvek a černého rybízu má výraznější chuť. Čaj ze sušeného rybízu vás překvapí svou chutí i vůní.

 
ZaWeB myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Děkuji za návštěvu a přijďte zase.

Free cursors for MySpace at www.totallyfreecursors.com!