Komteska

Achoča

Ačokča

Papriko-okurka.

Zkouška klíčivosti je spolehlivým ukazatelem kvality semen. V mém pokusu po třech dnech  vyklíčila všechna zkoušená semena (klíčivost 100%).

Naklíčená zkušební semena jsem samozřejmě použil k výsadbě.

 

Foto  27. dubna

Semena vyséváme po jednom v druhé polovině dubna do kemímků s dobrou zeminou, kde během 14 až 20 dnů při pokojové teplotě na parapetu okna vyrostou semenáčky. Při vyšších teplotách rostliny poměrně rychle rostou  a vysejeme-li rostliny příliš brzy, máme pak potíže s jejich transportem na zahradu - jsou poměrně křehké a vyžadují oporu. Opatrně zaléváme a rosíme a po 15 květnu je přesádíme na definitivní místo na zahradu.  Lze je vysévat koncem dubna přímo na záhon, potom však vyžadují ochranu překrytím průhledným plastikovým nebo skleněným krytem. Ten odstraníme až v době, kdy nehrozí přízemní mrazíky, na které jsou rostliny velmi citlivé.
Foto  2. května 


Semenáčky  po čtyřech dnech po vysazení se na parapetu okna už pěkně vytáhly (skoro až moc - bylo ten týden velmi zataženo a i přes den tma jako v ranci - málo platné, rostlinky jdou za světlem).

Mezi silnými děložními listky se už ukazují náznaky pravých lístků.

Foto  2. května

V tomto stádiu je sazenice asi 10 cm vysoká a je vhodná k přesazení na záhon.Foto  6. května


Na záhon sadíme jednotlivé rostlinky do jamek  25 cm hlubokých do dobře vyhnojené půdy (kvalitní kompost s hrstkou celeritu), přidáme prozatimní oporu alespoň jeden metr dlouhou tyčku a bohatě zalijeme. Na jeden běžný metr vysadíme 1 až 2 rostliny,  čtyři rostliny bohatě pokryjou spotřebu této zeleniny pro čtyřčlenou rodinu.
Vhodná doba výsadby je po 15. květnu, s určitým rizikem i o několik dnů dříve.
Foto 9.května

Letos jsem musel ihned po výsadbě nasadit ochranné prostředky proti slimákům-než jsem se vzpamatoval, tři sazenice zmizely v jejich nenasytných požerácích.

Rostliny vyžadují v době plné vegetace hodně sluníčka, vůbec jim nevadí celodenní intenzivní oslunění. Jen pokud sadíme neotužené sazenice odrostlé v bytě, pak je dobré je na několik prvních dnů lehce stínit. Je samozřejmě vhodné sadit je za podmračného počasí, nebo v pozdních odpoledních hodinách, sazenice přes noc  tolik neuvadnou.

Foto: 20.května

Rostliny do poloviny června povyrostou o 30 až 50 cm a proto si všas připravíme důkladnou oporu, na které se budou rozrůstat. Nejlépe vyhoví dvě kovové trubky o průměru 30 až 50 mm, dlouhé nejméně 3,5 m zaražené na krajích záhonu do hloubky asi 80 cm. Mezi ně napneme staré plotové pletivo  nebo silné dráty (provázky ani umělohmotné bužírky zaručeně dospělé rostliny neunesou!).

Foto: 13.června


Rostliny mají úžasnou schopnost se přichycovat, v žádném případě je není třeba pracně vyvazovat, stačí jen jednotliví výhony zavést blíže k podpěře, oRostliny do poloviny června povyrostou o 30 až 50 cm a proto si všas připravíme důkladnou oporu, na které se budou rozrůstat. Nejlépe vyhoví dvě kovové trubky o průměru 30 až 50 mm, dlouhé nejméně 3,5 m zaražené na krajích záhonu do hloubky asi 80 cm. Mezi ně napneme staré plotové pletivo  nebo silné dráty (provázky ani umělohmotné bužírky zaručeně dospělé rostliny neunesou!).

Foto: 13.června
ostatní se postarají dlouhé, spirálově kroucené  úpony, které celou rostlinu spolehlivě kotví.

Už začátkem července se objevují první samčí květy - rostlina je oboupohlavní (jednodommá).

Na této fotografii jsou v záběru tři rostliny ze snímku  z 20. května. Délka výhonů je už přes 2,5 m.

Při dosažení této délky je možno vrcholové části výhonů začít zaštipovat, rostliny se mohutně rozrostou do šířky a výnos plodů vzroste.

Jestliže jsme sadili rostlinky do kvalitní půdy, stačí v červnu dvakrát pohnojit zálivkou 2% roztokem ledku vápenatého a potom do konce září jednou za čtrnáct dní rozhodit hrstku Celeritu nebo NPK hnojiva a důkladně zalít odstátou a oteplenou vodou. Samozřejmě během léta zaléváme podle potřeby tak, aby rostliny netrpěly suchem.

Foto: 6.července






Samičí květy se zakládají o něco později, nejdříve v polovině července. Teprve z těchto květů se tvoří plody  jako malé okurečky v pažbí listů. Jakmile rostlina nasadí plody,  pak v dobrých podmínkách lze sklízet od konce července úrodu denně. Pozor, plody mají stejnou barvu jako listy a jsou špatně vidět, když rostliny zesílí a rozrostou se, je sběr plodů pěkná detektivka!

Na fotografii je plod ve velikosti 3cm.

Foto: 12.července


Koncem července už rostliny začínají naplno plodit. Na jedné rostlině uzraje tak deset až dvanáct plodů denně. V letošním tropickém létě zrají plody opravdu rychle, některé už obsahují černá semena.

Na fotografii jsou plody ve velikosti 6-8 cm.

Foto: 27.července


 

Kuriozitka - občas se vyskytuje dvojče, trojčátko ale opravdu málokdy




Devět rostlin se přes léto takto mohutně rozrostlo a vytvořilo hustou stěnu 5 m širokou a 3 m vysokou s tím, že nové výhony by se dále pnuly, kdyby bylo na čem. Proto se horní část  stále zahušťuje, nové výhony přepadávají dolů, nijak jim to ale nevadí a právě v tom nejhustším je nasezeno nejvíce plodů. Jeden můj kolega nechal rostliny bez opory plazit po trávníku, v těchto podmínkách dosáhly délky 8-10m s množsvím plodů srovnatelným jako při vertikálním vedení.

Foto: 11.srpna


Rostliny v letošním velmi příznivém létě vegetovali naplno a úroda plodů byla velmi dobrá.  Z těchto devíti rostlin jsme sklidili asi 15 kg kvalitních malých nepřerostlých plodů.

I letošní nádherné "babí léto" rostlinám svědčí a tak  je na rostlinách ještě začátkem října nasazeno mnoho malých "okureček",  kolik jich ještě dozraje o tom rozhodne první mrazík. Ten bezpečně rostliny spálí a definitivně ukončí  letošní vegetaci.

Plody jsou pro konzumaci vhodné ve velikosti 3 až 10 cm a to jen dokud jsou semena  smetanově bílá a měkká. Jakmile začnou tmavět a tvrdnout, slupka už je příliš tuhá.

Naopak malé plody mají za syrova velmi příjemnou hráškovou chuť a dají se konzumovat  "jen tak".

Při přebytku úrody lze plody nakládat společně s okurkami, cibulkami a karotkou do chutných sladkokyselých nálevů.

Plody lze přidávat i do syrových zeleninových salátů, kde zastoupí zelenou papriku, lze je i tepelně zpracovávat (vařit, dusit).

Letos zkoušíme plody nakrájené na menší kousky i sušit. Schnou velice dobře i při pokojové teplotě.

Semena na příští rok si zajistíme tak, že první jarní plody na osluněné straně keře si označíme barevnou bavlnkou a necháme je plně dozrát co nejdéle do podzimu (září-říjen).

Vlivem příznivých podmínek letos dozrávají první plody na semena už od poloviny srpna.

Jejich plnou zralost signalizuje změna barvy plodu na žlutohnědou, a samozřejmě zcela černá, tvrdá semena.

Foto: 22.srpna
Plody jsou pro konzumaci vhodné ve velikosti 3 až 10 cm a to jen dokud jsou semena  smetanově bílá a měkká. Jakmile začnou tmavět a tvrdnout, slupka už je příliš tuhá.

Naopak malé plody mají za syrova velmi příjemnou hráškovou chuť a dají se konzumovat  "jen tak".

Při přebytku úrody lze plody nakládat společně s okurkami, cibulkami a karotkou do chutných sladkokyselých nálevů.

Plody lze přidávat i do syrových zeleninových salátů, kde zastoupí zelenou papriku, lze je i tepelně zpracovávat (vařit, dusit).

Letos zkoušíme plody nakrájené na menší kousky i sušit. Schnou velice dobře i při pokojové teplotě.

Semena na příští rok si zajistíme tak, že první jarní plody na osluněné straně keře si označíme barevnou bavlnkou a necháme je plně dozrát co nejdéle do podzimu (září-říjen).

Vlivem příznivých podmínek letos dozrávají první plody na semena už od poloviny srpna.

Jejich plnou zralost signalizuje změna barvy plodu na žlutohnědou, a samozřejmě zcela černá, tvrdá semena.

Foto: 22.srpna

První podzimní mrazík spolehlivě ukončil vegetaci ačokči a celý porost proměnil ve splihlou záclonu  zvadlých rostlin. Plody  jsou po rozmrznutí už neupotřebitelné, úplně  změknou a zvodnatelní.

Foto 19. října


ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ


Lečo z čerstvé ačokči:
1 velká cibule
1 díl ačokči
1 díl rajčat
vajíčko
(uzenina)
olej
sůl
kmín

Na rostlinném (olivovém) oleji zpěníme na tenká kolečka nakrájenou cibuli, přidáme
ačokču nakrájenou na malé kousky (hodí se i zralejší plody - z nich vybereme tvrdá černá semena), podusíme do poloměkka  přidáme  oloupaná rajčata, osolíme, okmínujeme a dusíme do měkka. Přidáme (nakrájenou uzeninu), vajíčka a na mírném ohni necháme   dodělat. Dochutíme pepřem. Podáváme nejlépe s tmavým chlebem.



 

Sterilovaný základ na lečo z ačokčou:
Na drobno pokrájenou ačokču mírně posolíme, necháme asi hodinu odležet (aby pustila šťávu), přidáme na drobno nakrájená oloupaná rajčata a směs napěchujeme "nasucho" do sklenek. Sterilizujeme 30 minut při teplotě 90 st.C.

Lečo ze sterilizovaného základu :
Na rostlinném (olivovém) oleji zpěníme na tenká kolečka nakrájenou cibuli, přidáme přiměřené množství konzervované smesi, ačokči s rajčaty, osolíme, přidáme drcený kmín, vydusíme přebytečnou vlhkost, přidáme uzeninu a  vajíčka a dusíme dokud se vajíčka dokonale nesrazí. Dochutíme pepřem (mletou feferonkou). Podáváme s chlebem.


Špenát z listů ačokči

Mladé a svěží listy spaříme vařící vodou a nahrubo nasekáme. Na rostlinném oleji (nebo sádle :-)) orestujeme na sklo hrubě nakrájenou cibuli a na plátky nakrájený česnek (množství dle vaší libé chuti), přidáme nasekané a spařené listy  ačokči, ochutíme solí a drceným kmínem (naši východní sousedé mohou samozřejmě použít místo kmínu drvenou rascu ;-)), podlijeme vývarem (nebo vodou - potom přidáme kousek polévkové kostky) a dusíme 10 až 15 minut na mírném ohni. Lehce zahustíme (jíškou nebo strouhankou) , přidáme vajíčko a necháme ho srazit. Nakonec špenát ochutíme pepřem.

Podáváme s vařenými bramborami a ohřátou uzeninou.



Sušená ačokča:

Plody nakrájené na drobné kousky a sušíme při teplotě do 40 st.C. Schnou rychle a bez jakýchkoliv potíží.

Samotnou sušenou ačokču používáme jako přísadu do zeleninových polévek, bramborového guláše, pod dušené maso a všede tam, kam se nehodí běžná směs sušených zelenin, jaké je pro srovnání na druhém obrázku.

Tato naše tradiční směs obsahuje jak kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer), ale i další druhy zelenin, na př. květák, kapustu. I do této směsi přidáváme ačokču. Směs se hodí na přípravu mnoha pokrmů, kde nevadí trochu nasládlá chuť sušené mrkve a petržele.

Je samozřejmostí, že před vařením každou sušenou zeleninu asi na 1/2 hodiny namočíme do studené vody, vodu nesléváme a použijeme ji do základu polévky nebo omáčky.



 
ZaWeB myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

Děkuji za návštěvu a přijďte zase.

Free cursors for MySpace at www.totallyfreecursors.com!